MICHAELA DUFFKOVÁ
autorka blogu Zápisník alkoholičky
S Michaelou Duffkovou
autorkou blogu Zápisník alkoholičky, si povídám třeba o tom, jak v sobě musela udělat spoustu změn, jak věděla, že jí jen detox nepomůže a stacionární léčba je jen začátek, nebo i o tom, jak jí bylo ze sebe zle, jak své psaní vnímá jako sebereflexi a jak odborník nic nezmůže, dokud člověk sám nechce.
„Já si vůbec neumím říkat o pomoc. Pro mě neexistuje, že bych si s něčím neporadila sama, a je to něco, co se učím a myslím, že ještě dlouho učit budu.“
Jsou to takový úniky, no. Taky moje první diagnóza při setkání s odborníkem bylo „únikové, úlevové pití, se tomu říká. Myslím, že je to bohužel špatně diagnostikované u spousty maminek.
U mě to tak tedy bylo. A paní psychiatričce bych asi moc nepoděkovala, kdybych se s ní teď viděla., protože v podstatě její jediný řešení bylo, že mi nasadila antidepresiva.
Tohle je hrozně zrádný u těch maminek na mateřský, rodičovský. A jak je obecně známý, tak ženský jsou pro ten vznik závislosti mnohem citlivější. Vzniká rychlejc, po menším množství alkoholu, než to maj ty chlapi.
Vnímám se pozitivně. To je můj největší krok dopředu.
Stacionární léčba pro mě byl jen začátek. Ať vyjdeš léčbu ústavní, stacionární, ambulantní, já nevim jakou, tak jakmile se podcení doléčování, tak to je podle mě úplně krok špatným směrem. To doléčování je pro mě v podstatě ta léčba jako taková.
